fbpx
sobota, 12 prosinec 2020 13:48

Ještě žiju?

Napsal(a) Ondřej Totzauer
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)

Doba je zvláštní a o HOTOFOTO nebylo poslední dobou moc slyšet. Ještě žiju? Ještě funguju? Co se chystá? 

V téhle republice asi není nikdo, kdo by nevěděl co se děje. Na někoho dopadá celá tahle věci více, na někoho méně. Já jsem poslední dobou nebyl moc aktivní a několik z vás mi i psalo, jak se mám, jeslti jsem v pořádku, jak to vidím na příští rok atd. Díky za to.

Proč o mě teď nebylo ani vidu ani slechu? Popravdě? Docela mě to celé semlelo. Na jaře, při první vlně byla ve mě a asi i v celé společnosti ještě taková ta bojovná nálada, že to společně všechno zvládneme, že to překonáme a zase bude dobře. I přesto, že už na jaře mě to stálo dost energie i pěnez, vypadalo to, že tenhle rok nebude zase až tak tragický jak se zprvu zdálo. Pak přišlo léto a totální rozvolnění i těch nejmenších opatření. Říkal jsem si, že to asi není správné, ale co já o tom můžu vědět, jsem přeci jen fotograf. Nechť rozhodují ti, kteří o tom něco vědí. No jak se ukázalo, nebylo to šťastné rozhodnutí. Ikdyž bychom v podobné situaci asi byli, ikdybychom přes léto nosili roušky atd.

Dobře. Druhá vlna, další omezení činnosti. Další svatby, které se musely zrušit. Znovu zavřený ateliér. Už to sice docela znatelně začínám cítit na financích i psychice ale jedeme dál. Do toho na podzim nějaké nepříjemné změny v osobním životě atd. Finanční úřad mi zamítl kompenzaci a ještě mi vyhrožuje, že pokud se odvolám, přijdou na kontrolu. Dobře. Opět se mi potvrdilo, že v okamžiku, kdy od tohohle státu něco chci, hodí mě při první možné příležitosti přes palubu. Ale dobře, odvádím minimální zálohy, moje daně taky státní rozpočet nevytrhnou. Jsem ochotný se smířit s tím, že jsou tady jiní, kterým je teď třeba pomoct mnohem víc. Stačili by mi dvě věci. Kdyby mi někdo v tom přebujelém státním aparátu byl schopný racionálně na základě nějaké platného argumentu sdělit, proč byla moje žádost zamítnuta. A za další, kdyby se tady populisticky nerozhazovaly miliony na nesmyslné věci jako 5 000 Kč pro důchodce, zvýšení příspěvků na děti, další zvyšování platů ve státním sektoru atd., atd. Pardon, ale na to byl čas, když jsme se měli dobře. Teď je asi na čase, abychom zase trochu spadli nohama na zem. A hlavně je taky čas na to, aby se celá tahle ekonomická zátěž rozvnoměrně rozdělila mezi privátní a státní sektor. No nic. Nebudeme se tu pouštět do velkých debat. 

Každopádně tohle byl pro mě osobně psychicky asi nejtěžší podzim v mém životě. Totální nejistota v soukromém i profesním životě. Nulový výhled do budoucna. Pokaždé, když už to vypadalo, že se budeme moc zase trochu nadechnout, hodil nám stát s úsměvem na tváři další klacek pod nohy. Poslední měsíc jsem neměl energii a chuť vůbec na nic. I to je jeden z důvodů, proč o mě nebylo moc slyšet. Už jsem měl v hlavě poměrně reálný scénář, že se na to prostě vykašlu. Že všechno to, co jsem budoval 9 let vezmu a spláchnu do záchoda. Že všechen ten čas a peníze, které jsem mohl investovat do nějakých all-inclusive dovolených a namísto toho je investoval do vybavení, vzdělávání a focení, zahodím a půjdu si najít práci, co mě sice bude štvát, ale budu vědět, že i příští měsíc můžu zaplatit nájem. 

Pak se stala zajímavá věc. PES v trojce a já mohl otevřít ateliér. Sice nás v příštím týdnu pravděpodobně zase zavřou, ale i tak jsem stihl několik focení a konzultací. Já jsem za tu dobu co jsem nemohl fotit skoro zapomněl jak strašně mě to baví. Jak skvělou já mám práci. Jak miluju poslouchat vaše příběhy. Jak je krásné když mi ty holky v ateliéru rozkvetou a odchází naplněné sebevědomím. Jak mě stašně nabíjí energií, když s vámi mám schůzku a vidím na vás, že se máte opravdu rádi. Že pravděpodobně neexistuje jiné profese ve které se děje to, že dva lidé si pustí úplně cizího člověka k tělu při jednom z nejimtimnějších okamžiků v životě. Já to prostě miluju a odmítám se toho vzdát jen kvůli nekompetentním rozhodnutím vlády, nebo kvůli ekonomické krizi, která bude nevyhnutelně následovat. Kdybych měl začít rozprodávat vybavení. Kdybych měl spálit všechny peníze co jsem našetřil jen na to, abych mohl zaplatit nájmy a odvody. Já tady prostě budu a budu fotit, dokud to bude jen trochu možné. 

Pokud jste to dočetli až sem, znamená to buď, že jste vášniví čtenáři co čtou cokoliv, hlavně že čtou. Že píšete disertační práci na téma "Kolik pravopisných chyb dokáže vysokoškolák udělat v jednom blogovém příspěvku". Anebo to znamená, že mě třeba znáte. Že vám na mě možná i trošičku záleží. Že vás zajímá, co dělám. Že se z nás třeba staly přátelé.  Takže tady je místo na trochu osobnější poděkování. 
Děkuju vám všem, kteří mi třeba jen napsali jak se mám. Všem těm, kteří si u mě koupili dárková voucher pod stromeček ať už pro sebe nebo jako dárek. Všem těm, kteří se rozhodli, že chtějí, abych já byl jejich svatební fotograf i přesto, že zdaleka není jisté, jak bude vypadat svatební sezona 2021. A v neposlední řadě všem, kteří nežádají o slevu a akceptují hodnotu mojí služby i přesto, že by si někteří z nich už dávno zasloužili svůj speciální ceník :) Děkuju za to, bez vás už bych to dávno zabalil. Bez vás by to totiž nemělo smysl. 

A ještě malý apel na závěr. Pokud si to můžete jen trochu dovolit, jděte a kupte si kafe ve vaší oblíbené místní kavárně. Jděte a kupte si kožený pásek u nějakého místního brašnáře namísto pásku z Háemka. Jděte a podpořte svým nákupem někoho, kdo padá na hubu, aby mohl dělat to co má rád a riskuje všechno proto, aby to mohl dělat dál. Uvidíte, že takové vděčnosti a nadšení se vám v žádné velké prodejní síti nedostane. 

Díky, držte se.

P.S.: Děkuju i mým opravdovým přátelům, kteří při mě, každý svým způsobem, zůstali stát i přesto, že jsem je kvůli práci velmi často zanedbával. A děkuju i Janě, které jsem často nedával co by si zasloužila, která musela snášet moje výkyvy nálad a další neduhy a která často tiše trpěla ve stínu mé nikdy nekončící pracovní doby. I přesto, že už budeme hledat štěstí každý zvlášť, zůstává jednou z nejdůležitějších žen v mém životě. 

 

Číst 349 krát Naposledy změněno sobota, 12 prosinec 2020 14:59

Free Joomla templates by L.THEME